zdravicko ze svajcu!
tak a je to tady, konecne po stopadesati letech jsem na dovolene! yay jak ja si to uzivam! odpocinout od lidi, prace, skoly, stresu, starych mist.. doufam, ze me tech pet dni vytrhne z sedocerne nalady poslednich dnu v brne. takze od zacatku.
patek 9.3.
cely den ve znameni odjezdu v 21 hod. dopoledne odjel andy, zuza zalehla, ja s market sme poobedvaly a vyrazily na rozluckove posezeni jiz tradicne do husy. namluvilo se toho dost.. a stalo taky. s cisnikem prezdivany jednoduse cerny sme se domluvili na lehkou soutez v piti.. too bude jeste zajimave, novi pratele na obzoru. potom prijela vzacna navsteva z ostravy (nebo vizovic, jak chces) samotny petr, ktery nebyl lidskym okem ba dalekohledem spatren skoro rok. takze tak. zabavka byla. v 20 me market doprovodila ke grandu a ja hupsla na zluty bus smerem do raje tentokrate s oficialnim jmenem zurich, svycarsko.
prvni dojmy z busu: nesedim u okynka.. ach jo, to neusnu..
sobota 10.3.
ale jo, se spankem to nakonec nebude tak zle, jeste pred hranicema vytuhnu az me mrzi, ze pelisky nedodivam az do konce. pri prvni zastavce na uzemi nemecka, mnichovskem letisti, zatlacim slzu pri vzpomince na to, co se tu vsechno stalo a kam tak obvykle mam namireno, kdyz se na tomto miste nachazim.. ach jo.. v centru mnichova vystoupi dobre tri ctvrtiny autobusu vcetne moji spolusedici, tim padem se mi naskyta nekonecny luxus dvou sedadel (konecne to u okynka!!!). toho samozrejme hned vyuzivam a vytuhnu minimalne na dve hodiny. probuzeni jiz za svetla, temer na nemecko-svycarskych hranicich. ale jeste casu dost, pochrupuju dal. celou noc prselo, ted zacina snezit. premyslim, jestli nebylo lepsi zustat v proslunene jarni ceske republice a v myslenkach premytam nad obsahem sveho zavazadla, zda mi bude schopen nabidnout dostatecnou tepelnou izolaci.. kousek pred zurichem si poopravim oblicej, aby zurich byl schopen me vubec akceptovat.. chmurne myslenky jsou vsechny pryc, je nadherne, dokonce i v tricku. aa, tady to uz poznavam, zurisske nadrazi. jeste sbohem nasemu slovenskemu stewardovi a cus bus tady me mate.
po lehkych problemech pri kupovani listku na salinu a rozmenovani penez jsem dorazila do sveho docasneho utociste.. nazivejme ho pracovne gia (prvni tri pismenka nazvu ulice, ktery by se mi ani na radek nevesel, tudiz si ho ani nepamatuju).
rychle privitani, sprcha (a uz se citim jako clovek), obed (cim dal lepsi). prijela jedna z mych pribuznych a vyhodila me ve meste, abych to mela bliz k jezeru. noo prochazka krasna to jo, jezirko, lavecky, trava, zahrady, sochy, fontany, vse obklopeno potem mesta na jedne strane, zelenymi kopci na strane druhe, zasnezenymi alpami na strane treti a honosnymi sidly na strane ctvrte. prochazka mi ubrala asi 2 hodinky, pak uz utahana k smrti sem sedla na ssalinu a jela domu. kolem seste jsem dorazila, hodila do sebe chleba a usnula na gauci.. probuzeni v osm a nasledny presun do postele (tak prece jen noc v autobuse zanechala stopu).
nedele 11.3.
po definitivnim probuzeni kolem pul devate, nejake te hygiene, snidani a podobnym nezbytnym ukonum jako vyhlednuti z okna a milemu zjisteni, ze venku je OPRAVDU nadherne (slunicko pralo do okna jak uprostred leto), sem vyrazila na vylet. cil: rozhledna a televizni vez nad zurichem. ale nejdriv salinou pres cele mesto, a pak uz velmi prudkym kopcem az na vrch, prevyseni 90 metru. po 40 minutach dosahnuto cile. na kopci nadherne svitilo slunce, bylo cim dal tepleji diky postupujicim hodinam. tak a jeste vylezt na tu rozhlednu. zadna velka streka, to ne, ale na vrcholu bez zimni bundy bych byt nechtela, silny vitr mi nechal vtipne zamrznout usmev na rtech a jeste se postaral o to, ze jsem vypadala jak nejvetsi poseroutka, kdyz jsem se zuby nehty drzela, aby me neshodil dolu.. proste to hodne foukalo. ale vyhled stal za to. nasledne spocinuti v otevrene restauraci u paty rozhledny byl jiz tresnickou na dortu.
cesta zpatky utekla rychle, ale zvlaste me kolena na ni jen tak nezapomenou. dost se bourily a nelibilo se jim jit z kopce, ktery je tak prudky a jeste ted mi to bolestive pripominaji. prisla jsem do gia kolem ctvrte, ale po jidle a rozvaleni se na gauci jsem uz nenasla silu na dalsi vychazku.. a ted nazrava idealni cas na rozvaleni se do postele a usnout sladkym spankem..
zijte blaze, vytirejte saze
tak a je to tady, konecne po stopadesati letech jsem na dovolene! yay jak ja si to uzivam! odpocinout od lidi, prace, skoly, stresu, starych mist.. doufam, ze me tech pet dni vytrhne z sedocerne nalady poslednich dnu v brne. takze od zacatku.
patek 9.3.
cely den ve znameni odjezdu v 21 hod. dopoledne odjel andy, zuza zalehla, ja s market sme poobedvaly a vyrazily na rozluckove posezeni jiz tradicne do husy. namluvilo se toho dost.. a stalo taky. s cisnikem prezdivany jednoduse cerny sme se domluvili na lehkou soutez v piti.. too bude jeste zajimave, novi pratele na obzoru. potom prijela vzacna navsteva z ostravy (nebo vizovic, jak chces) samotny petr, ktery nebyl lidskym okem ba dalekohledem spatren skoro rok. takze tak. zabavka byla. v 20 me market doprovodila ke grandu a ja hupsla na zluty bus smerem do raje tentokrate s oficialnim jmenem zurich, svycarsko.
prvni dojmy z busu: nesedim u okynka.. ach jo, to neusnu..
sobota 10.3.
ale jo, se spankem to nakonec nebude tak zle, jeste pred hranicema vytuhnu az me mrzi, ze pelisky nedodivam az do konce. pri prvni zastavce na uzemi nemecka, mnichovskem letisti, zatlacim slzu pri vzpomince na to, co se tu vsechno stalo a kam tak obvykle mam namireno, kdyz se na tomto miste nachazim.. ach jo.. v centru mnichova vystoupi dobre tri ctvrtiny autobusu vcetne moji spolusedici, tim padem se mi naskyta nekonecny luxus dvou sedadel (konecne to u okynka!!!). toho samozrejme hned vyuzivam a vytuhnu minimalne na dve hodiny. probuzeni jiz za svetla, temer na nemecko-svycarskych hranicich. ale jeste casu dost, pochrupuju dal. celou noc prselo, ted zacina snezit. premyslim, jestli nebylo lepsi zustat v proslunene jarni ceske republice a v myslenkach premytam nad obsahem sveho zavazadla, zda mi bude schopen nabidnout dostatecnou tepelnou izolaci.. kousek pred zurichem si poopravim oblicej, aby zurich byl schopen me vubec akceptovat.. chmurne myslenky jsou vsechny pryc, je nadherne, dokonce i v tricku. aa, tady to uz poznavam, zurisske nadrazi. jeste sbohem nasemu slovenskemu stewardovi a cus bus tady me mate.
po lehkych problemech pri kupovani listku na salinu a rozmenovani penez jsem dorazila do sveho docasneho utociste.. nazivejme ho pracovne gia (prvni tri pismenka nazvu ulice, ktery by se mi ani na radek nevesel, tudiz si ho ani nepamatuju).
rychle privitani, sprcha (a uz se citim jako clovek), obed (cim dal lepsi). prijela jedna z mych pribuznych a vyhodila me ve meste, abych to mela bliz k jezeru. noo prochazka krasna to jo, jezirko, lavecky, trava, zahrady, sochy, fontany, vse obklopeno potem mesta na jedne strane, zelenymi kopci na strane druhe, zasnezenymi alpami na strane treti a honosnymi sidly na strane ctvrte. prochazka mi ubrala asi 2 hodinky, pak uz utahana k smrti sem sedla na ssalinu a jela domu. kolem seste jsem dorazila, hodila do sebe chleba a usnula na gauci.. probuzeni v osm a nasledny presun do postele (tak prece jen noc v autobuse zanechala stopu).
nedele 11.3.
po definitivnim probuzeni kolem pul devate, nejake te hygiene, snidani a podobnym nezbytnym ukonum jako vyhlednuti z okna a milemu zjisteni, ze venku je OPRAVDU nadherne (slunicko pralo do okna jak uprostred leto), sem vyrazila na vylet. cil: rozhledna a televizni vez nad zurichem. ale nejdriv salinou pres cele mesto, a pak uz velmi prudkym kopcem az na vrch, prevyseni 90 metru. po 40 minutach dosahnuto cile. na kopci nadherne svitilo slunce, bylo cim dal tepleji diky postupujicim hodinam. tak a jeste vylezt na tu rozhlednu. zadna velka streka, to ne, ale na vrcholu bez zimni bundy bych byt nechtela, silny vitr mi nechal vtipne zamrznout usmev na rtech a jeste se postaral o to, ze jsem vypadala jak nejvetsi poseroutka, kdyz jsem se zuby nehty drzela, aby me neshodil dolu.. proste to hodne foukalo. ale vyhled stal za to. nasledne spocinuti v otevrene restauraci u paty rozhledny byl jiz tresnickou na dortu.
cesta zpatky utekla rychle, ale zvlaste me kolena na ni jen tak nezapomenou. dost se bourily a nelibilo se jim jit z kopce, ktery je tak prudky a jeste ted mi to bolestive pripominaji. prisla jsem do gia kolem ctvrte, ale po jidle a rozvaleni se na gauci jsem uz nenasla silu na dalsi vychazku.. a ted nazrava idealni cas na rozvaleni se do postele a usnout sladkym spankem..
zijte blaze, vytirejte saze
5 komentářů:
no teda nerikej ze mas profil v nemcine to by z tebe kubinova mela veeelokouuu radost:-)) jsem rada ze se ti dovolena vyvedla!
no tu nemcinu jsem si nevybrala, to asi nejak automaticky a netusim, kde se to predelava.. takze pokud na to neprijdu, tak si zalozim po prijezdu domu novy, protoze necemu fakt nerozumim :)
dik.. doufam, ze i jeji zbytek bude v pohode.. mej se a pis :)
no reknu ti, myslela jsem ze jsi to udelala schvalne ale ted vidim ze ne, tak te lituju:-) nejak v nastaveni to urcite pujde.a jestli ne, tak good luck. Sprechen Sie Deutch??:-)
no schvalne bych to ani za boha nedelala!! uz sem nasla kdesi jazyky, ale to je jenom v tom, jak se pohybuju ja, tak alespon vidim poradne, kde se dava novy post, komentar a tak, predtim sem to odhadovala podle barvy :D.. no ale blog je furt stejny, nechapu, nerozumim
Bonjorno, ajenka-ajenka.blogspot.com!
line in Italia. acquisto cialis, levitra. farmacia online generico Milano, [url=http://farmamed.fora.pl/ ] Comprare cialis online[/url] mg), contenente il principio attivo tadalafil. [url=http://farmitalia.fora.pl/ ]Dove Compra cialis generico[/url] erettile tutte le informazioni e come comprare online a prezzo basso ed alta [url=http://milanofarma.fora.pl/ ]Dove Comprare cialis [/url] Mazzini non sia sicura; - non tralasci le carezze e le controindicazioni [url=http://farmanova.fora.pl/ ] Comprare cialis [/url] Tadalafil generico. La farmacia online per acquistare Viagra, Cialis, Levitra, [url=http://farmaroma.fora.pl/ ]Come Comprare cialis [/url]
Okomentovat