Emil cili o vychove

zacinam si na to tady zvykat. zacinam nad tim uvazovat tak, ze me ceka dokonala praxe v trpelivosti, protoze nektere lidi proste nepochopim. navic mam pocit, ze joan si ty svoje decka ani nezaslouzi. asi bych to ani nemela rikat, kdyz me tim vlastne zivi, ale neco na tom bude. vcera totiz byl den obrovskych scen, kdy deti kvuli blbostem byly tahany z postele a jinych casti domu takovym zpusobem, ze se divim, ze nemaji vykloubena ramena, utikali pred svou vlastni matkou.. zvlastni. a navic joan po me chce, abych delala totez. myslim, ze svou roli nezvlada a jeji vymluva: i had a stroke, you know? neni dostacujici. ale na druhou stranu to nejsou rozmazleni fracci a jejich matka se za nema hned nehrne, kdyz vidi slzicku.

postreh: muze byt doktor light realne jmeno pro psyhologa? ten se asi pro svou profesi narodil..

uz se tesim na nedeli az bude zase klid, akorat musim vymyslet novou vymluvu, proc s joan nepojedu na big bear, ale snad me neco chytreho napadne. nebo i hloupeho. ona to stejne nepochopi.. no, ted jsem asi zla, ale nemuzu si pomoc, bavit se s clovekem po mrtvici, to je fakt zahul, zvlast, kdyz mi dava instrukce kam jet. ptam se ji: ted doleva? ona: yes. ja zabocuji. ona krici: no!!! a zbesile ukazuje doleva. ja zmatena. zastavujeme provoz na ctyrproudove ceste. ja se ptam: rovne? ona: no! a ukazuje rovne. ja si v hlave opakuju vsechna sprosta ceska slovicka a jebu na to a jedu rovne. a takhle je to za jednu cestu treba ctyrikrat. grrrrr. tos to jen tak na okraj. ale i na sebe jsem nastvana. ato velmi, protoze nemuzu najit svuj ridicak. nevite nekdo, kam jsem ho dala? mam pocit, ze jsem ho s sebou mela, coz je celkem prusvih, protoze nikde neni. radsi aby byl doma a rodicove ho poslali. no tak zatim jezdim jen s naskenovanou kopii a mezinarodnim RP amodlim se, aby nas nikde nestavili. ale je to jen otazka casu, protoze joan se velmi nerada pripoutava, takze celou cestu auto pipa, ze neni pripoutana a jediny clovek, kteremu to leze na nervy jsem evidentne ja..

asi si pujdu sednout na porch, at si trochu uklidnim nervy nez pojedu pro joan k dr. lightovi a decka do skoly.

prilozim nejake fotky, ktere nekteri z vas videli, jini ne. jsou z hermosy beach, focene primo od domku. enjoy

life is tough, get a helmet