dnesni blog se bude zabyvat mym pomerne stereotypnim zivotem poslednich dni. minuly vikend, kdyz si deticky prevzal otec, jsme s joan meli relaxacni vecer pri sledovani televize - dabel nosi pradu s pamatnou vetou everybody wants to be us, hlavou mi probehlo par sentimentalnich vzpominek, jak jsme to s market sledovali v brne a ted si navic uvedomuju, ze pri hledani prave tohoto filmu ve vercine pocitaci jsme nalezli ono pamatne konske porno. jej, to byly casy. kazdopadne v nedeli dopoledne jsme se obe vydaly na big bear, ja predevsim s vidinou, ze si vyperu. vsechno probihalo klasicky, akorat po ceste jsme projizdely pasadenou a opet doslo na joaninu uchylku - obhlizeni domu. tak jsme ztravili asi hodinu projizdenim kazde ulice v pasadene a south pasadene, ale pak uz konecne smer big bear, jeste jsem si nakoupila nejake dobrutky na nadchazejici dny a hura do domu. mela jsem si lepe zapamatovat joaninu vetu: zajimalo by me, jestli uz ten dum jay donatiral. je pravda, ze mi prislo divne, ze dvere i garaz jsou otevrene, ale nejak jsem tomu nevenovala pozornost a ten vecer sla v klidu spat. probudila jsem se po uzasnem spanku kolem devate a hupslaa do vany. najednou slysim, ze nekdo vzal za kliku u hlavnich dveri. nastesti mi to brebliklo, ze to bude asi jay, ktery prisel malovat. tak jsem, namydlena s nasamponovanou hlavou zabalena jen do rucniku, sla otevrit. nekolik mexicanu a jeden starsi chlapek na telefonu - evidentne jay. ja tam stala jak tvrde y, mexicani slintali a jay mluvil po telefonu s andym (muj znamy, se kterym jsem se ale letos jeste nepotkala, netusila jsem, zda o me vi, ze mam dovoleno bydlet u nich, tak jsem mela celkem bobky, protoze nemame zrovna vrely vztah). no po asi deseti minutach mi bylo oznameno, ze vsechno je v pohode, tak jsem se rychle vratila do koupelny. no trapas. ale od te doby si se mnou jay furt chtel kecat, tak jsme vykladali, nemohla jsem se kvuli nemu ani na zaverecny dil lost dodivat, protoze kazdou snad pulhodinu byl u me, ze si chce vykladat a jestli nerusi.. pozitivni vec - donesl mi obed :) rikal, ze ma lod, tak, ze bysme mohli vyjet na jezero, a ze mi ukaze okoli. celkem mily starik. nicmene kolem druhe me vyzvedla joan, jely jsme na postu, pak jsem ji hodila domu a nasledne mela volne ruce i auto na vylet. bylo mi doporuceno lake arrowhead, asi hodinu cesty. tak si ridim, ridim, uzivam naproste svobody az prijedu k lake arrowhead. opravdu pekna scenerie, hotove lyzarske stredisko.
a jaka to nahoda, ze navigace me navedla primo do centra, tzv. village, plneho malych obchodu. vletela jsem do supermarketu na par osvezujicich drobnustek a nasledne vidim faktory outlet znackovych bot. hua hua, valim dovnitr a koncim koupi dvou paru zabek, oboje kozene, jedny hnede a jedny cerna, uz mam konecne v cem chodit :) touto koupi jsem narosto spokojena, jeste obejdu par obchodu typu pacsun (btw: videla jsem jeden origos pacsun asi hodku cesty od tama, kde bydlim), nadsena krasnyma vecma, zvlaste pak jsem se zamilovala do jedne kozene roxy kabelky, proste nadherna, akorat bila, takze nic pro me, ale kochala jsem se ji asi deset minut.. no co uz, pak jsem jeste objela a obesla kousek jezera a vracela se pomalu zpatky, navratila auto a upalovala domu do hajan. ale asi deset minut po mem prijezdu nekdo klepe, samozrejme jay, ze kde jsem byla, kdyz jsme byli domluveni na lod atd atd, tak mu to vysvetluju.. mam z toho jaye cim dal divnejsi pocit, zvlaste kdyz mi rika, ze nemam joan vykladat, ze mi chce ukazat okoli. zvlastni. hlavou se mi promitaji vsechny horory a thrillery o uchylacich, ze me chce nekde znasilnit a zabit a nikdo o tom vlastne nebude vedet. no nic, uleham. uvedomuju si, ze jsem nechala odemcenou garaz. ups, takze asi dve hodky nemuzu usnout priposrana strachy, ze jay me prijde zabit :D no nicmene rano je novy den, jay mi prinesl kafe, podeziram ho, ze mi ho otravil, tak vypiju jen pulku, pro jistotu, sama na sobe se smeju, jak jsem paranoidni. no ale to uz je tu zase jay na pokec.. uz me zacina stvat. kolem poledne se pro me stavi joan, pokeca s jayem, ja jsem konverzaci pritomna, joan nas predstavuje a jay se tvari, ze jsme spolu nikdy nemluvili!! je to vrah, od tedka si na nej davam definitivni pozor.
Cesta zpatky byla vyjimecna vlastne ve vsem, trvala neobvykle dlouho, coz by vlastne diky joan nebylo ani nic divneho, ale mela jakousi vyletni naladu, tak kdyz jsem navrhla, at si projedeme downtown los angeles a hollywood, byla naprosto nadsena. jej! ted jsem se rozhodla, ze fotky jsem asi prikladat nebudu, jedine, ze pak udelam cely prispevek jenom s fotkama, protoze ten system, ktery tady funguje pri uploadovani fotek je naprosto strasny. takze priste :) no kazdopadne jsme videli a objeli vsechny mrakodrapy v downtownu, moooc pekne, nekolikrat kolem staples center (tam se hraje NBA, NHL, a kdovi, co jeste), no a pak vzhuru do hollywoodu! po delsim hledani, kdy joan mi stale tvrdila, ze naprosto presne vi, kde je rodeo drive, jsme tuto ulici diky me orientaci v navigaci nasli a projeli. byla to krasa pohledet, i kdyz uz byla noc, takze vsude bylo prazdno. no uzila bych si to vic, kdyby joan nezastavovala uprostred cesty a divala se pred sebe, kdyz ridi. co uz. to uz se priblizila devate, kdyz se joan rozhodla, ze se chce naveceret. ne proto, ze by mela hlad, ale ze chce jit do jednoho podniku na sunset blvd. ach jo, ja zvlaste po te strasidelne noci jsem mela dost a nechtela nic jineho nez domu. navic kazda zastavka s joan je zastavkou minimalne na hodinu. grrr. (omlouvam se, ze ze me mluvi zast a zloba, ale o je pod tihou dalsich okolnosti, ja vim, ze bych mela byt trpeliva, ale proste mi to nejde. sorry.. a az ted si uvedomuju, co jay myslel tim, ze joan je charakteristicka tim, ze lidem kolem sebe dava pocit, ze si jich a jeji pomoci neceni.. no to jsem odbocila, zpet k vyletu). tak jsme sly do mels diner. bylo to tam pekne, i jsme si pekne pokecaly, ale bylo na case vyrazit. tak po hodine a pul, kdy si joan nechala zabalit temer veskere objednane jidlo, jsme vyrazily na cestu a asi po 45 minutach dorazily domu. (kolem pulnoci) dorazilo me, kdyz joan z ust vypustila vetu: ty periny deti muzes povlict az zitra. hahaha, jako bych se to chystala udelat tu noc.
streda, ctvrtek, patek klasika v podobe hlidani deti, no problemo.
sobota. jak tezce tento den zacal, tak i pokracoval. v 9:00 mely byt deticky na slavnostnim ukonceni baseballove sezony. samozrejme jsme prijeli pozde, o tom neni pochyb. ale problemy pro me zacaly jiz na samem pocatku. psychicky jsem se nepripravila na to, ze tento ceremonial bude zahajen americkou hymnou. mohlo me to napadnout, ja hloupa, tak kdyz vsichni vstali, sundali cepice na hrudnik, nebo se chytli za srdce, tak ma uboha ceska duse to nevydrzela a zacala se smat. cim vic jsem se to snazila zadrzet, tim vic jsem prskala okolo sebe, no trapka. :) pak byla dlouho nuda, a pak zacal piknik. problem: joan si nemela na co sednou, kdyz nas nenapadlo vzit ji zidli. tak ja ochotna jak zadnice s vidinou aspon male relaxace jsem se navrhla, ze pro ni zajedu domu. samozrejme jsem vubec nespechala, ve schrance jsem k memu udivu (ne az tak velkemu) nasla listecek, ze mam na poste dopis. juhuuuu. a co ze tam bylo? muj peclive ocekavany a hledany ridicak, kokina a mily dopis od rodiny.. oo jak me to potesilo!! hned se mi rozjitril cely den. jeste na uklidneni jsem slupla cely pytlik lekorek a pomalu se vracela do parku, kde jsme asi jeste dve hodky setrvali a pak nastali problemy. pri odchodu se joan parkrat zminila, ze potrebuje na WC, a ja ze OK, jdi, ja zatim nazenu decka do auta. tak jsme se tam asi po 15 minutach sesli a joan, ze at zajedu do starbucks, ze musi na WC.. tim me vytocila neskutecne, uz tak jsme meli zpozdeni do wild rivers, kadibudku ma hned za prdeli a ona jeste trva na zajizdce. to procedim jen par slov pod vousy a jedu. krizovatka, na znacce je zakaz odboceni do leva a zakaz otoceni do U. joan: jed do leva. ja: nemuzu, je tam zakaz. joan:sak az bude zelena tak muzes. ja: nemuzu, mrkni na tu znacku. joan: to ale znamena, ze nemuzet odbocit na cervenou (pozn. v kalifornii je dovoleno odbocit doprava i kdyz je cervena). tak se hadame nekolik minut a ja to koncim komentarem, ze ona bude platit pokutu, ze me je to vlastne jedno. byla jsem vytocena jak nikdy, nesnasim, kdyz na me nekdo jeci a jeste k tomu vim, ze nema pravdu. oh my god. tak kdyz si joan uvedomila, ze se asi zmilila, tak neodpovida na otazky. tim u me konci a ja si slibuju, ze s ni aspon dnes nepromluvim, pokud to nebude nutne. potrebuju volno. no prijizdime do wild rivers, decka se rozprchavaji, joan s anne po chvili taky a j mam klid. pro lepsi zahojeni nervu shltnu kysele rybicky a jsem cool :) pak uz klasika, po seste odvazime deti k otcovi, my domu. joan se evidentne citi blbe, kvuli te hadce, tak navrhuje, at se mrknem spolecne na film, ja: jsem utahana, jdu spat. chudina, asi ji to davam moc sezrat. tak me napada, ze jsem nezminila, ze jsme byli s deckama na novem kreslenem filmu kung fu panda, celkem pohoda. ale uprostred filmu joan: pujdu deckam koupit popcorn. ja: OK (vedela jsem, ze chce po me, abych ho koupila). po 15 minutach: pujdu deckam koupit popcorn. ja: OK, jdi. joan: mohla bys, mohla bys (typicke jeji vykoktavani, kdyz po me neco chce) ho jit koupit? ja: neslysim te. no ale pak uz to bylo neusnosne, tak ji vrele dekuji za zmeskani aspon 15 minut filmu. no uz nevim, co jsem tady tim prispevkem z kina chtela rict, nejak se v tom ztracim a jak to tak pozoruju, cely dnesni prispevek je takovy spis sracek, ale co uz, ze? kdyz se nic poradneho nedeje :D
no takze v sobotu joan odjela a ja si od te doby uzivam a co nejvic se snazim zrelaxovat a psychicky pripravit na tyden dalsi. mela jsem celkem velkolepe plany, co budu o tech volnych dnech delat, ale protoze nemuzu najit klic od baraku, asi jsem ho nekde ztratila nebo nechala v kalhotach na vyprani, tak se nemuzu moc vzdalit. prvni den mi to ovsem nedalo a sla jsem si nakoupit zasoby dobrot.. no a pak kdyztak na plaz. to bylo me veskere vychazeni z baraku. takze veskery cas traven u kompu nebo televize sledovanim CSI.
tak to by bylo asi tak vsechno, co jsem za posledni tyden a neco zazila, nic moc, zacina to byt takova rutina. jo a jeste bych uplne zapomnela na podkapitolku rozvijeni me socialni site. ve skatovem obchode jsem se seznamila a dostala cislo na jednoho surfare matta, celkem sympos, nechavam ho a balim do balicku pro market, uplne jeji typ, enjoy :) no a pak nevim, jestli jsem se zminila, o tech cesich, co bydli o dve mesta dal, myslim, ze jo. no tak ta devcina se stavila jednoho krasneho dne na pokec a domluvili jsme se, ze zajdeme s tou jejich partickou nekam do hospy jak normalni cesi na pivko, posedet, poklabosit. no v poho, na to se tesim ze vseho nejvic, trosku si prihnout po dlouhe dobe :)
no tak to by bylo opravdu vse, psani tohoto prispevku me naprosto vycerpalo, ale protoze jsem nekterym (ze market? :)) slibila, ze blog bude uz vcera, tak jsem si dala zavazek, ze neulehnu, dokud ten blog nenapisu. uff, tak konecne muzu jit buvat.
mejte se vsichni doma krasne a piste i vy co doma noveho, ja jsem uplen out ze vsech informaci :)
ciao
moudro dne: FRIENDS AND FAMILY ARE LIKE BUTT CHEAKS, SHIT MAY SEPERATE THEM BUT THEY WILL ALWAYS COME BACK TOGETHER
a jaka to nahoda, ze navigace me navedla primo do centra, tzv. village, plneho malych obchodu. vletela jsem do supermarketu na par osvezujicich drobnustek a nasledne vidim faktory outlet znackovych bot. hua hua, valim dovnitr a koncim koupi dvou paru zabek, oboje kozene, jedny hnede a jedny cerna, uz mam konecne v cem chodit :) touto koupi jsem narosto spokojena, jeste obejdu par obchodu typu pacsun (btw: videla jsem jeden origos pacsun asi hodku cesty od tama, kde bydlim), nadsena krasnyma vecma, zvlaste pak jsem se zamilovala do jedne kozene roxy kabelky, proste nadherna, akorat bila, takze nic pro me, ale kochala jsem se ji asi deset minut.. no co uz, pak jsem jeste objela a obesla kousek jezera a vracela se pomalu zpatky, navratila auto a upalovala domu do hajan. ale asi deset minut po mem prijezdu nekdo klepe, samozrejme jay, ze kde jsem byla, kdyz jsme byli domluveni na lod atd atd, tak mu to vysvetluju.. mam z toho jaye cim dal divnejsi pocit, zvlaste kdyz mi rika, ze nemam joan vykladat, ze mi chce ukazat okoli. zvlastni. hlavou se mi promitaji vsechny horory a thrillery o uchylacich, ze me chce nekde znasilnit a zabit a nikdo o tom vlastne nebude vedet. no nic, uleham. uvedomuju si, ze jsem nechala odemcenou garaz. ups, takze asi dve hodky nemuzu usnout priposrana strachy, ze jay me prijde zabit :D no nicmene rano je novy den, jay mi prinesl kafe, podeziram ho, ze mi ho otravil, tak vypiju jen pulku, pro jistotu, sama na sobe se smeju, jak jsem paranoidni. no ale to uz je tu zase jay na pokec.. uz me zacina stvat. kolem poledne se pro me stavi joan, pokeca s jayem, ja jsem konverzaci pritomna, joan nas predstavuje a jay se tvari, ze jsme spolu nikdy nemluvili!! je to vrah, od tedka si na nej davam definitivni pozor.
Cesta zpatky byla vyjimecna vlastne ve vsem, trvala neobvykle dlouho, coz by vlastne diky joan nebylo ani nic divneho, ale mela jakousi vyletni naladu, tak kdyz jsem navrhla, at si projedeme downtown los angeles a hollywood, byla naprosto nadsena. jej! ted jsem se rozhodla, ze fotky jsem asi prikladat nebudu, jedine, ze pak udelam cely prispevek jenom s fotkama, protoze ten system, ktery tady funguje pri uploadovani fotek je naprosto strasny. takze priste :) no kazdopadne jsme videli a objeli vsechny mrakodrapy v downtownu, moooc pekne, nekolikrat kolem staples center (tam se hraje NBA, NHL, a kdovi, co jeste), no a pak vzhuru do hollywoodu! po delsim hledani, kdy joan mi stale tvrdila, ze naprosto presne vi, kde je rodeo drive, jsme tuto ulici diky me orientaci v navigaci nasli a projeli. byla to krasa pohledet, i kdyz uz byla noc, takze vsude bylo prazdno. no uzila bych si to vic, kdyby joan nezastavovala uprostred cesty a divala se pred sebe, kdyz ridi. co uz. to uz se priblizila devate, kdyz se joan rozhodla, ze se chce naveceret. ne proto, ze by mela hlad, ale ze chce jit do jednoho podniku na sunset blvd. ach jo, ja zvlaste po te strasidelne noci jsem mela dost a nechtela nic jineho nez domu. navic kazda zastavka s joan je zastavkou minimalne na hodinu. grrr. (omlouvam se, ze ze me mluvi zast a zloba, ale o je pod tihou dalsich okolnosti, ja vim, ze bych mela byt trpeliva, ale proste mi to nejde. sorry.. a az ted si uvedomuju, co jay myslel tim, ze joan je charakteristicka tim, ze lidem kolem sebe dava pocit, ze si jich a jeji pomoci neceni.. no to jsem odbocila, zpet k vyletu). tak jsme sly do mels diner. bylo to tam pekne, i jsme si pekne pokecaly, ale bylo na case vyrazit. tak po hodine a pul, kdy si joan nechala zabalit temer veskere objednane jidlo, jsme vyrazily na cestu a asi po 45 minutach dorazily domu. (kolem pulnoci) dorazilo me, kdyz joan z ust vypustila vetu: ty periny deti muzes povlict az zitra. hahaha, jako bych se to chystala udelat tu noc.streda, ctvrtek, patek klasika v podobe hlidani deti, no problemo.
sobota. jak tezce tento den zacal, tak i pokracoval. v 9:00 mely byt deticky na slavnostnim ukonceni baseballove sezony. samozrejme jsme prijeli pozde, o tom neni pochyb. ale problemy pro me zacaly jiz na samem pocatku. psychicky jsem se nepripravila na to, ze tento ceremonial bude zahajen americkou hymnou. mohlo me to napadnout, ja hloupa, tak kdyz vsichni vstali, sundali cepice na hrudnik, nebo se chytli za srdce, tak ma uboha ceska duse to nevydrzela a zacala se smat. cim vic jsem se to snazila zadrzet, tim vic jsem prskala okolo sebe, no trapka. :) pak byla dlouho nuda, a pak zacal piknik. problem: joan si nemela na co sednou, kdyz nas nenapadlo vzit ji zidli. tak ja ochotna jak zadnice s vidinou aspon male relaxace jsem se navrhla, ze pro ni zajedu domu. samozrejme jsem vubec nespechala, ve schrance jsem k memu udivu (ne az tak velkemu) nasla listecek, ze mam na poste dopis. juhuuuu. a co ze tam bylo? muj peclive ocekavany a hledany ridicak, kokina a mily dopis od rodiny.. oo jak me to potesilo!! hned se mi rozjitril cely den. jeste na uklidneni jsem slupla cely pytlik lekorek a pomalu se vracela do parku, kde jsme asi jeste dve hodky setrvali a pak nastali problemy. pri odchodu se joan parkrat zminila, ze potrebuje na WC, a ja ze OK, jdi, ja zatim nazenu decka do auta. tak jsme se tam asi po 15 minutach sesli a joan, ze at zajedu do starbucks, ze musi na WC.. tim me vytocila neskutecne, uz tak jsme meli zpozdeni do wild rivers, kadibudku ma hned za prdeli a ona jeste trva na zajizdce. to procedim jen par slov pod vousy a jedu. krizovatka, na znacce je zakaz odboceni do leva a zakaz otoceni do U. joan: jed do leva. ja: nemuzu, je tam zakaz. joan:sak az bude zelena tak muzes. ja: nemuzu, mrkni na tu znacku. joan: to ale znamena, ze nemuzet odbocit na cervenou (pozn. v kalifornii je dovoleno odbocit doprava i kdyz je cervena). tak se hadame nekolik minut a ja to koncim komentarem, ze ona bude platit pokutu, ze me je to vlastne jedno. byla jsem vytocena jak nikdy, nesnasim, kdyz na me nekdo jeci a jeste k tomu vim, ze nema pravdu. oh my god. tak kdyz si joan uvedomila, ze se asi zmilila, tak neodpovida na otazky. tim u me konci a ja si slibuju, ze s ni aspon dnes nepromluvim, pokud to nebude nutne. potrebuju volno. no prijizdime do wild rivers, decka se rozprchavaji, joan s anne po chvili taky a j mam klid. pro lepsi zahojeni nervu shltnu kysele rybicky a jsem cool :) pak uz klasika, po seste odvazime deti k otcovi, my domu. joan se evidentne citi blbe, kvuli te hadce, tak navrhuje, at se mrknem spolecne na film, ja: jsem utahana, jdu spat. chudina, asi ji to davam moc sezrat. tak me napada, ze jsem nezminila, ze jsme byli s deckama na novem kreslenem filmu kung fu panda, celkem pohoda. ale uprostred filmu joan: pujdu deckam koupit popcorn. ja: OK (vedela jsem, ze chce po me, abych ho koupila). po 15 minutach: pujdu deckam koupit popcorn. ja: OK, jdi. joan: mohla bys, mohla bys (typicke jeji vykoktavani, kdyz po me neco chce) ho jit koupit? ja: neslysim te. no ale pak uz to bylo neusnosne, tak ji vrele dekuji za zmeskani aspon 15 minut filmu. no uz nevim, co jsem tady tim prispevkem z kina chtela rict, nejak se v tom ztracim a jak to tak pozoruju, cely dnesni prispevek je takovy spis sracek, ale co uz, ze? kdyz se nic poradneho nedeje :D
no takze v sobotu joan odjela a ja si od te doby uzivam a co nejvic se snazim zrelaxovat a psychicky pripravit na tyden dalsi. mela jsem celkem velkolepe plany, co budu o tech volnych dnech delat, ale protoze nemuzu najit klic od baraku, asi jsem ho nekde ztratila nebo nechala v kalhotach na vyprani, tak se nemuzu moc vzdalit. prvni den mi to ovsem nedalo a sla jsem si nakoupit zasoby dobrot.. no a pak kdyztak na plaz. to bylo me veskere vychazeni z baraku. takze veskery cas traven u kompu nebo televize sledovanim CSI.
tak to by bylo asi tak vsechno, co jsem za posledni tyden a neco zazila, nic moc, zacina to byt takova rutina. jo a jeste bych uplne zapomnela na podkapitolku rozvijeni me socialni site. ve skatovem obchode jsem se seznamila a dostala cislo na jednoho surfare matta, celkem sympos, nechavam ho a balim do balicku pro market, uplne jeji typ, enjoy :) no a pak nevim, jestli jsem se zminila, o tech cesich, co bydli o dve mesta dal, myslim, ze jo. no tak ta devcina se stavila jednoho krasneho dne na pokec a domluvili jsme se, ze zajdeme s tou jejich partickou nekam do hospy jak normalni cesi na pivko, posedet, poklabosit. no v poho, na to se tesim ze vseho nejvic, trosku si prihnout po dlouhe dobe :)
no tak to by bylo opravdu vse, psani tohoto prispevku me naprosto vycerpalo, ale protoze jsem nekterym (ze market? :)) slibila, ze blog bude uz vcera, tak jsem si dala zavazek, ze neulehnu, dokud ten blog nenapisu. uff, tak konecne muzu jit buvat.
mejte se vsichni doma krasne a piste i vy co doma noveho, ja jsem uplen out ze vsech informaci :)
ciao
moudro dne: FRIENDS AND FAMILY ARE LIKE BUTT CHEAKS, SHIT MAY SEPERATE THEM BUT THEY WILL ALWAYS COME BACK TOGETHER
5 komentářů:
ooo, nikdy me nenapadlo, ze ve me konske porno vyvola takovou nostalgii!!! uz se tesim az budou butt cheaky zase back together;)
a surfare kolektuj co to de!beru vsechno:D
a omlouvam se alaludry maji trochu potiz s prihlasenim, tak si tu hrajem na anonymy:)
a chces vedet novinku! prave mi prisel posudek k me velkolepe bc, od ludry druhe kategorie (rozumej ne lichotka), samozrejme vubec neprekvapila a rypla si i oficialne, tak jsem zvedava na oponentku. ta pro ni bajdvej dela v labinach, takze hadam jaky pan taky pes....
nic si z toho prihlaseni nedelej, ja jsem s tim taky asi dva dny bojovala nez se mi to podarilo :) surfar je tvuj, chces mu zavolat? poslu cislo :) n uz aby butt cheaky byli spolu, snad co nevidet. a ohledne bakalarky, no je to krava, co uz chces, a co ti dala za znamku? hlavne, abys to nejak procpala a mela to za sebou.. budu drzet pesti
Okomentovat